Občas jen tak sedím, kdesi na skále, myšlenky jsou někde mimo mou hlavu, ne v ní, a ta hlava….. Jen prostě je…
***
Nejsou lidé.
Není nikdo.
Jsem jen já.
Já a svět.
Úplně prázdný.
Jsme spolu spojeni,
jako jeden organismus.
Nic jiného není důležité.
Nejsou důležití lidé,
nejsou důležité myšlenky,
pocity,
ani deprese
rozežírající mou duši.
To vše je zapomentu
a zavrženo.
Zůstala jen pouhá
existence.
Čistá a neposkvrněná.
