Tak už zase běžím. Online. Zase jsou tu ty moje volovinky, co jsem tak různě napsal, stvořil, vycvaknul či nějak jinak přivedl na svět, ke kouknutí, přečtení, poslechu či jiným aktivitám. Svět internetu je zase o něco bohatší. 😀
Old Good Tom – At Mikloš’s place
Inu, není vlastně moc co říct. Lepší rovnou poslouchat… Old Good Tom… Jo a vydržte i na závěrečné titulky… 🙂
PS: Bratře, slyšel jsem to už několikrát a určitě ještě uslyším…
Více zde: http://www.oldgoodtom.com
Skříň
Tak jo, tak já to sem přidám. Napsal jsem to před rokem a nějakým měsícem, v čerstvém závanu snahy zase zkusit začít psát. Zavanulo, odvanulo, zůstal jen smrádek a pár věcí. Rostlina tu už je, tak přidávám další. Vloni jsem to posílal do soutěže Rokle šeré smrti, v kategorii nad 18 let jsem skončil na osmém místě mimo „bodované“ pozice, takže řečeno terminologií sportovních fanoušků po olympiádě, prostě propadák… 😀 Tak když si to někdo bude chtít přečíst, může zde… 😉
Na Vraní skále
Léto, slunce svítí,
oblohou putují mraky.
Tak jako oni nebem,
tak já dole po zemi
putuji po cestách taky.
Na rozhledně
Na rozhledně poutník stojí,
rozhlíží se po kraji.
Hledí na různá místa,
kde už byl, i na ty,
které na něj čekají.
Rozbřesk
Slunce se za kopcem probouzí,
na rudém nebi stoupá,
poutník na rozhledně stojí
a na rodící se den
s tichým mlčením kouká.
Nad krajinou světel
Světla vzdálených měst
do černé noci září.
Po nebi ženou se mraky.
Vítr, co je honí,
cítíš na své tváři.
Bezverší
Někdy nejdou verše,
někdy nechodí žádná slova,
až příště cesta lesem,
přivede mé kroky,
zkusím to zase znova.
Putování v dešti
Po cestě nad řekou kráčíš
v kaňonu mezi skalami,
kolem dřevěných srubů,
pod vzrostlými stromy
a kapky deště kolem padají.
Ranní déšť
Déšť na tvář ti padá,
pomalu otevíráš oči.
Rozhlížíš se po nebi,
po mracích a víš,
že sny o slunečném dni končí.
Ráno poutníka
Když ráno déšť padá
a mrak oblohu halí,
poutník se probouzí,
snídani si uvaří
a na delší cestu balí.
Příběhy
Měsíc z oblohy svítí,
řeka pod skalou plyne.
Hlavou honí se příběhy,
dávné nebo blízké,
jeden skončí, začnou jiné.
Západ slunce
Na skále sedíš a sleduješ,
jak obloha plamenem hoří.
Den pomalu končí,
tma už čeká za rohem,
až se slunce za obzor vnoří.
Jan Hus
Mistr Jan Hus
má u mě velké plus.
Nechal se upéct jak vepřový plátek…
A díky tomu máme teď státní svátek!
Vzpomínky
Na skále sedíš, rozjímáš,
dávná vzpomínka letí hlavou.
Za ní jdou jiné,
jak ryby v řece
myslí ti plavou.
Běh s vodou
Kupředu běžíš
a voda prudce padá na zem.
Probíjíš se vodní stěnou,
silným větrem a krupobitím,
a jen se směješ jako blázen.