Před nějakým časem mě napadl takový ujetý nápad. Byl tak akorát na něco malého. Tak z něj vznikl tenhle malý scénář. A když u mě byl před časem na návštěvě jeden Tom, tak jsem to s ním nahrál. A tady je teda výsledek. Tak si to… mno… no bavte se… 😀
Tuhle povídku jsem napsal do soutěže O krvavý brk 2021. No, a jaké překvápko, nic z toho nebylo. 😀 Tak si ji tu můžete přečíst a taky poslechnout. Kdo doma máte či měli jste kočku, pochopíte, kde jsem k tomu nabral inspiraci. 😀
Jedna recenze na přání. A protože tam toho dost prozrazuju, tak kdo ještě neviděl a chce vidět, ať si to přečte až potom. 😉 A pro všechny tu mám jedno zamyšlení. Když se někdo chová jako blázen, a tvrdí, že není blázen, budete mu věřit nebo ne?A když se budete chovat jako blázen a budete tvrdit, že nejste blázen a všechno to, co vypadá jako výplod vašeho chorého mozku, je pravda, jak přesvědčíte své okolí, že blázen nejste? Hmmmm…. 😀
Tak to vypadá, že se Guilermo Del Toro rozhodl být Alfredem Hitchkockem a střihl si seriál, kde uváděl na scénu příběhy natočené lidmi, které si k tomu přizval. A jaký je výsledek? Alfred zůstává neporažen a Guilermo se mu dokázal přiblížit možná tak objemem svého břicha. Bohužel i Alfred své příběhy uváděl mnohem zábavněji.
Při příležitosti Halloweenu nahazuji tuhle tři roky starou audiohru (dle mého scénáře), kterak synek nezbedný svému otci vědci pěknou neplechu způsobil.
Účastníkům děkuji za jejich skvělé výkony, extra přihodím Matějovi jakožto Juniorovi a Honzovi navíc za perfektní dozvučení…
Asi bych k tomu napsal dvě věci. Ta první je, že je to celé napsané podle mého skutečného snu. Tedy jak to „vypráví“ hrdina na začátku druhé části, tak se mi to skutečně zdálo. A ta druhá. Ano, taky se mi to zdálo jako seriál. Probudil jsem se, usnul, šup, noční můra pokračovala dalším dílem. Probudil jsem se, usnul, šup, noční můra pokračovala ještě dalším dílem. Zábavka, když se vám pak nechce už znovu usnout, protože víte, že vás zase něco bude děsit ze sna. Myslím, že jsem pak opravdu čekal, až se rozední. Ale už si nejsem moc jistý, už je to přeci jen šest let… No, takže na závěr popřeji: dobrou noc, pokud právě usínáte, a dobrou noc, pokud právě znovu usínáte, a dobrou noc, pokud právě zase znovu usínáte… 😀
Při prohrábávání archivu na mě vyskočily tyhle tři „romantické“ kraťasy, které vznikly před lety za nějakým účelem, ten účel nenaplnily a zůstaly v archivu. Tak jsem je vzal, trochu poupravil a protože mají stejnou dobu i důvod napsání, jakož i téma, dal jsem je dohromady jako tři temné sestřičky. Jednu ujetou, jednu tajemně rozvernou a jednu depresivní… Přeji příjemný záhrobně romantický poslech.
Dlouho mi trvalo, než jsem tohle dotáhl do konce, i když je to tak krátké. Nepitval bych se v tom. 😀 Ze hry se dozvíte, zda se opravdu sejdem v nebi nebo ne. Protože díky novinářům, kterým tuhle věnuji, si tím nejsem tak jistej. Pro přesné doplnění vkládám do komentáře sbírku titulků, díky kterým jsem příšel na námět téhle ptákoviny. 😀
Za pomoc děkuji: Jiříkovi, Gábovi, Přemkovi a Růžovi.
Vánoční audiohra, kterak bylo třeba uhájit Evropu před jedním pánem v červené… Autorem jsem já a podílela se na ní partička mých kamarádů, milovníků mluveného slova…
Krátká hříčka, která vznikla jako literární cvičení na stránkách Triumvirátu. Jenže mi tak trochu místo literárního cvičení vznikl scénář. Hmm, asi nějaká deformace. 🙂 A protože mi bylo líto to jen tak vyhodit, tak jsem za pomoci mých přátel Petera Sojky a Jiříka Pobudy převedl scénář do audiopodoby. Přeji příjemnou zábavu při poslechu.
V čase vánočním je dobré nezapomenout na ty, kteří pro naší radost dávají své mládí, svou krásu, svou vůni… A ztratí přitom zbytek svého života. Vánoční stromečkové a stromečky… Až se na ně dnes večer podívate, poděkujte jim. Tento příběh je věnován jim…
Malá vánoční srandička o tom, proč se Ježíšek naštval a vykašlal se na vánoce. Za pomoc při vzniku děkuji svým mluvícím přátelům: Vítkovi,Jitce, Liborovi a Lucce.
Autor: Já
Hudba: Corporatemusic „Joy to the World Christmas Carol“ „Caribbean music“ Instantperson „TV News“ Zdroj hudby: Jamendo.com