Káča ležela na posteli a za svitu lampičky si četla Zdenkovi hororové povídky. Byla do nich zabraná tak, že ani nevnímala okolní svět. Takže když jí do povídek najednou káplo něco červeného, leknutím sebou trhla. Potom zvedla hlavu a strašlivě vykřikla. Nad sebou uviděla stát muže ve starodávném oblečení a v ruce s mečem, z kterého kapala krev…
„Co křičíš?!“ řekla Káče nechápavě máma a podala jí talíř. „Jsi se dneska zapomněla navečeřet, tak ti tady alespoň nesu chleba s džemem. Ale dej si pozor. Ten džem je nějakej řídkej a teče…“
