Zdeněk Hulbach
Co jsem stvořil…
I jediná jiskra z mnoha, je-li dostatečně silná a přesná, dokáže zažehnout oheň.
10. 3. 2017
Na křídlech ptáků nese se podzim a slunce na listy svítí.
Mezi bílými stromy po cestě zaváté sněhem kupředu běžíš.
Na zimní krajinu hledíš, slunce z oblohy svítí, sníh se třpytí.
U hořícího ohně ležíš, oči máš zavřené. Pomalu usínáš.
Nad zimní krajinou z mraků sníh stále padá. Cesty mizí.
14. 1. 2017
Nad zimní krajinou ční kopec, jenž má tři vrcholy.
Hlubokou závějí se brodí při cestě vpřed po kolena zapadlý.
Pod hvězdnou oblohou barevná světla vítají nový rok.
Voda z nebe padá, zima nepřichází. Vánoce odešly.
Do mrazivého rána otevíráš oči. Mráz kreslil bílou.
4.12.2016
Ve světle lampy lesknou se v trávě rozsypané hvězdy.
3.12.2016
Hvězdy na nebi svítí, tichá tma je kolem. Jsi sám.
Prastarý hrad, podzimní listí, bublající řeka.
1.11.2016
Mraky po nebi plují, nad nimi svítí hvězdy, vítr vane.
31.10.2016
Username
Password
Remember Me
Register | Lost your password?
E-mail
Rád bych dostával informace o nových věcech na tomto webu.
A password will be e-mailed to you.
Log in | Lost your password?
Username or E-mail:
Log in| Register