Jen tak trochu navazuju na pár slov z pokecu o zamrznutí webu a době ledové. Jen takové malé hraní se slovy a tématem.
***
Pero obalené ledem
marně krouží nad papírem
a slova letící vzduchem
proměnují se ve vločky sněhu.
V závějích ztrácí se
všechny tvé pocity
a nepopsaný papír odletí
spolu s poryvem severáku.
Ty se jen klepeš zimou
a vůbec se nedivíš,
že někde pod sněhem
ztratil se i tvůj rým.
Ledový krunýř nad hlavou? to mě zajímá….
Ledový krunýř… Je zvláštní vidět ho teď, v létě… Ale nechme ho mimo tento web…
inspirace… 😉
Ztratil se nejen tvůj rým,
Ale zamrzl i tvůj dávný sen
Veškerý pocit stěstí
jako by změnil se v led
Čekáš sice na dobu vlídnější
Ale přitom víš, že se to nezmění
Vše pod ledem ukryté oněmí
A temnou noc ty opět zříš…
Ou, poněkud temné a depresivní. Já jsem si jen tak hrál s tématem tvůrčí doby ledové… A tobě se to tradične posunulo do jiných sfér… A hlavně jsem si to neměl číst při mém současném pocitu ledového krunýře nad mou hlavou… No nic, popojedem…