Na samém počátku byla povídka duchové temného lesa. Byl to jen takový momentální nápad inspirovaný Káčiným večerním otravováním na Jedlovce, abych vyprávěl něco strašidelnýho. Posléze mě ale napadlo, co kdybych takových podobných hororových povídek, inspirovaných akcemi i jednotlivými lidmi okolo, napsal víc. Pak mě napadl i název: Severka ve spárech strachu. Ten jsem nakonec trošku upravil a použil ho jako podtitul. Jako hlavní název jsem náhodně objevil a rozhodl se použít latinské úsloví Ante portas. Znamená to před branami. Ale taky, že se k něčemu schyluje, něco se blíží. A o to u hororů jde, že se k něčemu schyluje. K něčemu strašnému, neodvratnému, zlému. K něčemu, co se může dotknout i nás…
A tak tedy počkej, až se setmí, lehni si do postele (ale napřed zkontroluj, zda pod ní někdo nebo něco není), rozsviť si lampičku a nech si běhat mráz po zádech a strach drnkat na napnuté nervy.
A pak ti přeji
DOBROU NOC…
PS: Všem, jichž se tohle dílo nějak dotklo, se omlouvám.
Upozornění: Všechny postavy a události jsou inspirovány skutečností. Veškerá podobnost se skutečností je tedy čistě úmyslná!
