To jsem takhle kouknul v sobotu na kalendář a zjistil, že… A dostal chuť něco k tomu napsat… A trochu se to zvrhlo… 😀
***
Podíval jsem se do kalendáře a obestřel mě neklid. Pravda, cítil jsem to už pár dní, občas se mi v noci zježily chlupy na těle, chvílemi jsem byl lehce agresivnější. A kalendář mě ujistil v tom, že už je to tady zase. Už jen dva dny. Zase se mnou bude k nevydržení. Zase budu myslet jen na tu jednu mizernou věc. Úplněk. A proměna. Běhání po čtyřech, lov nevinných obětí, ranní probouzení v kalužích krve.
Tohle všechno mi ale nevadí, s tím problém nemám. Ale už zase, zatraceně, zase budu značkovat patníky a rohy baráků!!!
***
Po čase se tenhle kraťas dočkal přepracování do formy rozhlasového rozhovoru, který je ke slyšení zde, pod názevm Skryté životy.
