Akrostichy

Tyhle akrostichy vznikly jako příspěvek na výzvu redakce horrorového elektronického magazínu Howard, kde byly také zveřejněny v č. 9, které si můžete stáhnout na tomto odkazu.  Dumal jsem nad tím, kam to zařadit. Do ptákovin se mi nechtělo a vlastně pro tenhle druh věcí ani nemám kategorii. Takže do čerstvě zaschlých.

A co je akrostich? Wiki vám to poví:

„Akrostich [akrostych] (dříve také akrostych, z řeckého akrostichon, složeniny z akros, „krajní“ a stichos, „verš“) je báseň, v níž počáteční písmena, slabiky nebo slova každého verše nebo sloky tvoří slovo, jméno nebo větu, které se také mohou nazývat „akrostich“.“

***

Jezero do temné noci šeptá,
A neklidnou hladinou tě láká,
Sám k jeho břehům kráčíš.
On na tebe tam čeká,
Nevíš kdo, ty to nevíš.

Ve tmě se jen cosi míhá,
Od masky staré pablesky.
On dobře ví, že jen krok ti zbývá,
Ruka s mačetou snáší se nehezky.
Hlava dál již není tvoje,
Exekuce tím pro něj končí.
Epitaf tvůj krev vypisuje,
Svět tento se s tebou loučí.

***

Tiše kráčí hřbitovem
Aniž by slovo řekl.
Lepší mu nechodit do cesty,
Lepší se schovat za mramorový sokl.

Muž vysoké postavy tě děsí.
A netušíš, co chce tu,
Netušíš, co přinesl tomuto světu.

***

Co bych ještě třeba sežral?
Rudé masíčko, mňami mňam.
I když už jsme sežrali půl města,
Teprve teď tu správnou chuť mám.
Támhle běží houfec lidí,
Ej, jak snadné je dohonit.
Rvu z nich pěkné kousky masa,
Sakra, možná trochu přisolit.

***
Haiku ze staré chaty
====================

Až přečteš tajemná slova
Síly temné přijdou.
Hledej pilu.

Facebooktwittermail

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..