Bludný kořen

Někde se ztrácím a těžko se hledám,
někde jsem zbloudil a nenašel směr.
Teď bludný kořen ze země trhám,
už stokrát snad jsem přes něj šel.

V podivném lese je plno stromů,
a hodně cest, zmatená síť.
Jen těžko hledám cestu zpět domů,
kupředu nehnu se ani o píď.

Ten bludný kořen v mojí ruce,
nahlas se směje, je poťouchlý, zlý.
„Navždy teď zůstaneš zde, v mém lese,
není z něj cesty ven, jsi ztracený…“

Facebooktwittermail

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..