Někde se ztrácím a těžko se hledám,
někde jsem zbloudil a nenašel směr.
Teď bludný kořen ze země trhám,
už stokrát snad jsem přes něj šel.
V podivném lese je plno stromů,
a hodně cest, zmatená síť.
Jen těžko hledám cestu zpět domů,
kupředu nehnu se ani o píď.
Ten bludný kořen v mojí ruce,
nahlas se směje, je poťouchlý, zlý.
„Navždy teď zůstaneš zde, v mém lese,
není z něj cesty ven, jsi ztracený…“
![Sdílej na Facebooku Facebook](http://zdenek.hulbach.cz/wp-content/plugins/social-media-feather/synved-social/image/social/regular/48x48/facebook.png)
![Sdílej na Twitteru twitter](http://zdenek.hulbach.cz/wp-content/plugins/social-media-feather/synved-social/image/social/regular/48x48/twitter.png)
![Pošli emailem mail](http://zdenek.hulbach.cz/wp-content/plugins/social-media-feather/synved-social/image/social/regular/48x48/mail.png)