Městem kráčím, do uší balady si pustil, na melancholickou strunu útočí jak prase, sotva se svou duší ze stínů jsem vykročil, veršů pár, prásk… a jsem v nich zase. Tma vkrádá se zvolna do ulic, světla ubývá, v koutech mizí, já na lidi jen koukám, neříkám nic, ty lidi kolem jsou mi všichni cizí. Lampy…
Rubrika: Básničky
Konec vandrů
Mezi stromy se touláš, po cestách, necestách. A město se blíží. 10. 9. 2017
Věčnost
Vkládáš slova na papír. Ten papír ani ta slova nebudou věčné. 7. 9. 2017
Plameny ohně
Do plamenů ohně hledíš, vítr ti žene kouř do očí a ty pláčeš. 6. 9. 2017 – Brdy
Měsíční oko
Svítící oko měsíce dolů shlíží na noční les, stíny stromů, na mě spícího. 4. 9. 2017 – Brdy
Siluety
Červené nebe klene se nad krajem, světlo se vytrácí, stromy mění se v siluety. 28. 8. 2017 – Expedice Erzgebirge
Noc na Špičáku
Vítr do noci fouká, listí se ve tmě chvěje, ve větru chvěju se i já. 27. 8. 2017 – Expedice Erzgebirge
Večer na Špičáku
Měsíc k obzoru klesá, tam, co zmizelo slunce. Objevují se hvězdy. 27. 8. 2017 – Expedice Erzgebirge
Modlitba
Živote, omlouvám se, že tě občas marním. Omlouvám se, že tě nežiju tak naplno, jak bych mohl. Omlouvám se, že tebou jen tak proplouvám ode dne ke dni. Jsem takový, jakým jsi mě udělal. Jsi takový, jakým jsem tě udělal. Živote, který jsi se mnou spojen, půjdeme spolu dál. Amen.
Kniha
Tohle je ta kniha, ve které najdeš vše, co nabízí tenhle svět. Můžeš si v ní listovat, můžeš si v ní číst, můžeš v ní poznávat. Je to ta kniha, kde najdeš vše. Vše, co máš kolem sebe.
Já a vesmír
Hluboký vesmír nahoře, miliardy svítících hvězd, dole jsem já.
Na vandru
Jdu si prostě cestou, lesem, polem, křovím, s batohem na zádech.
Romava
Za dávných časů žili tady lidé. Osud je vyhnal.
Vesmírem
Vesmírem nesou se slova plná zapomenutých tužeb věčných hledačů. (inspirováno povídkami G. R. R. Martina)
Před cestou
Kolem je zeleno, řeka si plyne. Cesta je přede mnou. 18.6.2017