Chalupa

Poslední z povídek, která nejspíše vznikla v roce 1998. Ale nejsem si tím příliš jistý a je tedy možné, že světlo světa spatřila až v první půlce roku 1999. Ale když nad tím tak přemýšlím a probírám se starými materiály, rok 1998 je přece jenom pravděpodobnější.

***

Karel se svými čtyřmi kamarády šel lesem na chalupu na samotě. Auto museli nechat ve vesnici, protože v bouři o minulém víkendu pár stromů popadalo přes cestu a jinudy se jet nedalo. Čím víc šli do hlouby lesa, počet spadlých stromů narůstal. Karlovi a jeho kamarádům brzy došlo, že o tomto víkendu si příliš neodpočinou.

Chalupa, bývalá hájovna, stála trochu dál od vesnice. A tak, když k ní dorazili, už se začínalo šeřit. Proto, než se setmělo, nanosili si dovnitř dříví a vodu od pumpy. Potom přišla tma a oni byli nuceni rozsvítit petrolejky. V chalupě totiž nebyla elektřina. Honza zatopil v kamnech a uvařil večeři.

Po jídle vyndal David karty, ostatní peněženky a začali hrát poker. Někdo měl štěstí, někdo smůlu. Tu měl hlavně Petr. Vždycky dostával ty nejhorší kombinace karet a prohrával a prohrával. Není divu, že ho hra brzy přestala bavit. Vstal, že aspoň uvaří kafe. Jenže když nabíral vodu z kbelíku, převrhl ho a bylo po vodě. Nezbývalo mu tedy nic jiného, než přinést novou. Tak vzal kbelík a šel ven k pumpě.

Ostatní zatím pokračovali ve hře. Hráli jednu hru, druhou hru, třetí… Až po chvíli si všimli, že se Petr dosud nevrátil. Karel si uvědomil, že ani neslyšel zavrzat pumpu. Vykoukl oknem na dvůr. Ale dvůr byl prázdný. Jen u pumpy stál opuštěný kbelík na vodu. Karel vzal jednu z lamp a spolu z ostatními šel ven.

V bahně byly až k pumpě zřetelně vidět Petrovi stopy. Ale u pumpy končily a nikam dál nevedly. V jednu chvíli padlo světlo lampy do kbelíku. Byla v něm podivná červená tekutina. Všechny napadlo, že to je asi nějaký Petrův morbidní žert. Prohledali tedy celý dvůr, ale po Petrovi ani stopy. Vrátili se proto do chalupy.

David si šel do pokoje do patra převléknout kalhoty, které si venku zašpinil. Ostatní si sedli do kuchyně a začali přemýšlet, zda se Petrovi opravdu něco stalo nebo je to jen jeho hloupý vtip.

Po chvíli se z patra ozvala rána a zvuk tříštícího se skla. Všichni vyběhli nahoru. Okno pokoje bylo celé rozbité a David tam nebyl. Karel vyhlédl z okna ven a osvítil lampou prostor pod ním. Vzápětí lampu upustil a vyděšeně uskočil od okna. Honza z Mirkem přistoupili k oknu a podívali se ven. Hořící petrolej vyteklý z rozbité lampy ozařoval ležící bezhlavé tělo, podle všeho Davidovo. Všem bylo jasné, že tohle už nemůže být žert.

Začali přemýšlet, co mají dělat. Nevěděli, co se to děje. Nevěděli, před čím a jak se mají bránit. Chtěli odtud utéct, ale netušili, co je venku čeká. Ale nechtělo se jim ani zůstat na chalupě. Rozhodovali se dlouho, až nakonec vzali zbývající dvě lampy, každý si vzal něco na obranu a vydali se do vesnice.

Procházeli lesem, neustále se ohlíželi, dívali se kolem sebe mezi stromy. Ani si nevšimli kulatého předmětu ležícího uprostřed cesty, až o něj Honza zakopl. Mirek na to posvítil. Byla to Davidova hlava. Z prázdných očních důlků ještě tekla krev, nos měla rozmačkaný na kaši, kůži na tvářích potrhanou.

Honza rychle vyskočil ze země, udělal dva kroky od hlavy a vyděšeně na ni zíral. Pak se otočil a utíkal do lesa. Karel z Mirkem hodili lampy na zem a vyběhli za Honzou. Neuběhli ale ani deset metrů, když se z lesa ozval Honzův zděšený výkřik.

Mirek se zastavil, chvíli se díval do tmy lesa, potom se obrátil a rozeběhl se zpět k chalupě. Karel na nic nečekal a běžel za ním. Oba vběhli na dvůr. Karlovi náhle uklouzla noha na blátě a upadl. Mirek vběhl do chalupy. Hned na to však vylétl dveřmi ven, dopadl do bláta a zůstal ležet bez hnutí.

Karel se zvedl a přiběhl k němu. V Mirkově hrudníku zela díra větší než pěst, z které se proudem řinula krev. Karel vyděšeně hleděl na díru. Pomalu začal couvat do dvora. Po pár krocích se zastavil. Díval se na Mirkovo bezduché tělo, na potemnělou chalupu, na tmavý les. Klesl na kolena. Ruce mu bezvládně visely podél těla, v obličeji měl prázdný, nepřítomný výraz. Náhle se zablesklo, zahřmělo a ze zamračené oblohy začaly padat kapky deště…

Facebooktwittermail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..