Viděl jsem kometu, jak letí noční oblohou. Byla krásná. Velká, jasná koule s dlouhými stříbrnými vlasy. Bylo hned jasné, proč jí lidé říkávali vlasatice. Zamával jsem jí. Zazdálo se mi, že i ona na mne mává svými zářícími vlasy. Přemýšlel jsem, jak tenhle okamžik zachytit. Muzikant by složil píseň, malíř by ji namaloval, básník by napsal báseň a spisovatel povídku. Ale já? A tak jsem si, než zmizela za obzorem, tento krásný výjev vtiskl do paměti mezi ty nejkrásnější vzpomínky, co mám…
