To jsem jednou vyjímečně vyrazil na Vrabinec ne v lednu, jako tradičně (na narozky našeho oddílu), ale na jaře… Je to úplně něco jiného. A je tam prostě krásně…
***
Když tu hledím do dály,
jak se mraky toulají,
jak se stromy kolem vlní,
vím, tohle jen vítr umí.
Když sedím tady nahoře,
mám pocit, jako když hledím na moře,
na moře ze zelených stromů
protkané ostrovy tvořenými z domů.
Na chvíli větrem moci se stát,
jenom pár mraků moci odehnat,
stromy pod sebou rozvlnit…
Jak vítr volný na chvíli chci být…
3. 6. 2006
