Ani už nevím, kdy to přesně bylo, jsem si tak seděl a přehrával si volně pár akordů. Dmi, E7, A… Pěkně ve valčíkovém tempu. A pak mi z toho něco začlo vylézat a najednou do toho začli padat i slova. Ta melodie byla taková melancholická, tak ani slova nemohla být zrovna rozjuchaná. A propó, za tím textem nic konkrétního nehledejte, opravdu jde jen o momentální nápad, který se rozvinul s nahozeného začátku „noc je tak dlouhá“. 😉
***
Noc je tak dlouhá
Zbyla jen touha
A prázdné dlaně
Snad jen vzpomínka pouhá
Vznáší se vzduchem
Jak drželas mě za ně
Noc začíná krásně
Když světlo zhasne
Tvůj klín mě hřeje
Pak když vyjde měsíc
Víc už tu nejsi
Teď chladno mi je
Noc nekončí k ránu
Nehrálas dámu
Dalas mi sebe
Zůstal jen těžký kámen
Co drtí a tlačí
A v srdci zebe
Noc je tak smutná
Hořce mi chutnal
Polibek na rtech
Zbylo jen jedno přání
Ať tvoje jméno
Ztratí se ve snech
