Tak velkej nos, co měl ten chlápek na obličeji, už jsem vážně dlouho nepotkal. Aspoň pět cenťáků širokej a rozjetej po notné části tváře. A dopředu vyčníval jak Kilimandžáro z africké pláně. Podle nosa, poznáš kosa, říká se. A tohle teda musel bejt pořádnej kos. Asi. Kdo ví. Každopádně jestli si to štrádoval rovnou za nosem, tak určitě neměl problém s kufrováním. Jeho směr byl stoprocentně rovnej a podle toho nosu musel kráčet pořádně širokou a pohodlnou cestou. Zkrátka měl se líp, než já, kterej chodí neustále někam do zatáčky. A když se podívám do zrcadla, tak je mi jasný proč…
