Seděl na svém oblíbeném místě na skále a sledoval západ slunce. Sledoval, jak se oranžový kotouč pomalu snáší níž a níž…
Pak slunce zmizelo za obzorem,
zůstalo jen rudé nebe nad Sněžníkem,
a rozhledna,
a opar nad městem,
křik ptáků ukládajících se k spánku,
štěkot psů,
hukot aut,
a jinak klid.
Klid v mysli,
klid v duši
a pohoda…
Duben 2000
