Ráno

Vítr ševelil v korunách stromů, paprsky slunce se odrážely v kapkách rosy, ptáci zpívali o radosti ze života. Osamělý tulák se vzbudil, protáhl a zívl. Chvíli poslouchal zpěv ptáků, pak vstal, omyl se rosou a posnídal něco malin a ostružin. Odkudsi přilétl motýl a sedl mu na rameno. Něco šeptal. Tulák napnul uši, aby mu rozuměl. „Člověče, to je dneska krásně.“ Tulák se usmál a přikývl…

Facebooktwittermail

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..