Tak jsem se onehdá zúčastnil jedné akce, jednoho setkání jedné bandy. Byl jsem tam spíše jako pozorovatel a tohle je vlastně takový záznam akce 😉
***
Vracíš se dlouhou cestou
zase o pár let zpět,
tam co byli kamarádi,
co prožil jsi s nima pár krásných let.
To tenkrát podání ruky a ahoj
znamenalo pro všechny jen:
„Tak jo, vyjedeme zas,
třeba za měsíc nebo už za týden.“
Ale nic netrvalo věčně,
ty chvíle pak odvál čas…
A teď najednou koukáš:
oheň hoří a ty lidi jsou tu zas.
Nad hlavami se měsíc kutálí
a starý známý songy zas zní.
A ty sedíš, posloucháš a víš:
opravdová přátelství nikdy nekončí…
13. 5. 2006 Blatno
