Narvu si šrouby do hlavy,
třeba pak něco stane se.
Třeba se pohnou útesy
a já ztrátím své móresy.
Snad házím slova do větru,
snad mám jen úsměv zmatený.
Je marné říkat si: mě to mrzí.
Já místo smíchu rozdal slzy.
Narvu si šrouby do hlavy,
zbývá jen řádně utáhnout.
Chtěl jsem dát přece něco víc,
teď koukám do dlaní, kde není nic.
Kam letí ptáci na zimu,
do jaké dálky ztracené.
Já nemám křídla a spadl jsem
rovnou dolů na tvrdou zem.
Narvu si šrouby do hlavy,
a podívám se za sebe.
Za mořem, tam obzor končí,
ve vodě zhasnul jsem svou louči.
Ať vítr trochu zafouká
a tóny v listí rozezní.
Dnes zpívaj ptáci reqiuem,
za přání, úsměv a krásný sen.
Narvu si šrouby do hlavy,
možná pak přijde svítání.
I když snad cestu ztratil jsem,
já musím jíti… Za sluncem…
