Když jsem před časem narazil na výzvu zaslání příspěvků do jedné horrorové antologie – povídek zvaných drabble, kterým já radši říkám hezky česky kraťasy – tak jsem taky zkusil pár kousků napsat a poslal je. Výsledek je, že na sobě holt musím ještě zapracovat, abych někdy příště poslal věci kvality dostatečné pro zveřejnění. Tvorba je holt stálá cesta, kde dosažení cíle je dlážděno tvrdými a i neúspěšnými tréninky… 😀 Prozatím tedy mé pokusy nasypu aspoň sem…
A teď se přiznejte, koho z vás už takhle někdy v noci na záchodě napadlo, co kdyby tam pod vámi v míse něco bylo? 😀
***
Poprvé se Ivaně stala nepříjemná věc na záchodě tehdy, když na ni vyprskla voda a zmáčela jí celé pozadí. Podruhé, když za ní následující den po té, co se zvedla, samo od sebe prásklo dřevěné prkýnko. Potřetí, když se z odpadu vyvalil fakt nepříjemný zápach. To vše jí zatím nepřišlo podivné.
Jenže podobné události se jí v následujících dnech začaly stávat pravidelně. Marná snaha spláchnout, kdy ani na několikátý pokus voda z nádrže nevytekla, aby se pak záchod spláchl sám. Podivné zvuky z odpadu. Nezvednutelné prkýnko.
Řekla o tom svému příteli Petrovi.
„Hele, Ivčo. Nevím, co se ti děje, ale ten záchod jsem zkontroloval a je naprosto v pořádku. A mě se na něm nic divnýho nestalo.“
Začala si připadat jako cvok.
Vše vyvrcholilo ten večer, kdy seděla na míse a zčistajasna se jí na záda připláclo prkýnko. Sevřelo ji jako dvě dřevěné čelisti. Pokusila se zvednout. Marně. Pak ucítila něco na svém zadku. Cosi vlhkého a drsného jí přejelo přes obě půlky. Jak nějaký velký jazyk. Potom se to přesunulo do jejího rozkroku. Vykřikla a pokusila se vytrhnout. Nešlo to. Sevření povolilo až ve chvíli, kdy Petr otevřel dveře. Skulila se k jeho nohám.
„Co je?“
„Ono… Tam…“
Chvíli nebyla schopná mluvit. Když se uklidnila, vše mu vylíčila.
„Chceš snad říct, že máme posedlej záchod nebo co?“
V jeho hlase cítila výsměch. Už se s ním o tom nebavila. Odešla do koupelny, zamkla se, vyčůrala ve sprchovém koutě, dala si sprchu a šla si lehnout.
Petr si otevřel pivo a pustil si televizi. Po půlhodině ucítil tlak v podbřišku. Zvedl se a šel na záchod. Ani nerozsvěcel, jen si stáhl trenky a poslepu si sedl na mísu.
„Posedlej záchod… Co ta holka krucinál blbne?“
Náhle sevřelo prkýnko i jeho. Poté ucítil cosi vlhkého a drsného, jak mu přejelo přes zadek až do rozkroku a zašátralo na varlatech. Ozvalo se zabublání, cosi zasmrdělo a pak ucítil v rozkroku silnou ostrou bolest. Sáhl si tam… A vykřikl hrůzou, protože nenahmatal nic…
