A přišla bouřka… A déšť… A trvalo to celou noc… Odpoledne to přišlo do hlavy… A v noci, už dávno po hodině půlnoční, to z hlavy vyšlo ven ve slovech… *** Dnes večer, bratře můj, budeme plakat. Slzy potečou po našich šedých tvářích a svět, svět bude smutný. Dnes večer, bratře můj, vítr zcuchá naše…
Rubrika: Čerstvě zaschlé
Podvečer
Cože jsem to poslouchal? Jo, Joywork, jejich první album. Je to jedna triphopová kapela z Děčína, konec konců, najdete ji i na bandzone.cz, tak si je tam klidně postahujte či jen poslechněte. A tohle jsem napsal při jejich poslechu… Edit: A nakonec jsem si to i zhudebnil. Ale slyšet to tu zatím nebude. Dobře pro…
Zbytečný
Odstavený, vypnutý, elektrospotřebič…
Bludný kořen
Někde se ztrácím a těžko se hledám, někde jsem zbloudil a nenašel směr. Teď bludný kořen ze země trhám, už stokrát snad jsem přes něj šel. V podivném lese je plno stromů, a hodně cest, zmatená síť. Jen těžko hledám cestu zpět domů, kupředu nehnu se ani o píď. Ten bludný kořen v mojí ruce,…
Doteky
Slunce svítí na modré obloze, posílá své paprsky do kraje… Cítím to hlazení, cítím ten dotek tvý rtů. Jseš tak blízko. Jen natáhnu ruku a přitisknu tě blíž, abych ucítil tu vůni jara, co se kolem nese. Hladíš mě lístky ze svých květů po tváři a já ti to vracím. Se zavřenýma očima se tě…
Nemůže pršet věčně
Malinko mě naťukla jedna písnička od Jane Siberry, tam vzal kořen název i začátek básničky. Pak už jsem jen přihodil trochu inspirace z jednoho nedávného dne, jednoho normálního večera, jednoho malého povídání s… *** Nemůže pršet po všechen čas, co nám zbývá, i tvé slzy se jednou zastaví. A tou černou tmou, co naše tváře…
Dveře
Někdy si člověk rozbije hubu o zabouchnuté dveře. A to dává otázku: kdo pak uklidí ten krvavej flek?
Tak nějak málo…
Tak nějak málo tančím, zpívá si jeden, a já jen po břehu kráčím dál, ať si klidně zpívá, já prostě půjdu dál, protože to tak chci, a není zatím konce té řeky, co kolem mě teče, a já se možná jednou otočím a půjdu zpátky, proti proudu, až dojdu k prameni a tam se napiju…
Hvězdy přání nenosí
Letěla hvězda z nebe a já jen tiše zašeptal své přání. Vím, že se nesplní. Hvězdy přece přání nenosí. A vadí to snad? Vždyť můžu před usnutím si v klidu snít, že by se jednoho dne stalo skutečností. Lépe se pak usíná…
Básničkový maraton
Jen oči běží po řádkách, hltají písmena, tvoří z nich slova a cosi v hlavě se skládá ve zvláštní obraz pocitů.
Čerstvě zaschlé
Tak jsem tak uvažoval a nakonec jsem se rozhodl udělat takovou menší čáru u básniček, které se nedotýkají žádného z ostatních „cyklů“ a ty, které vznikly před spuštěním webu, šoupnout do sekce šuplíkové a přidat novou rubriku, kteroužto jsem pojmenoval příznačně Čerstvě zaschlé. Takže jen tomu zaschla propiska či jiné psací náčiní na papíře, tak…