Slyším volání, vzdálené volání.
To kdesi v koutě peřina po mě touží.
V hlavě se mi to motá, zvedám se,
jak mátoha se za ní ploužím.
Otvírá svou náruč a láká mě k sobě.
A já do té náruče poblouzněně padám.
Jsem celý mimo, zavíraj se oči.
A tak se v její ochranu vkládám…
![Sdílej na Facebooku Facebook](http://zdenek.hulbach.cz/wp-content/plugins/social-media-feather/synved-social/image/social/regular/48x48/facebook.png)
![Sdílej na Twitteru twitter](http://zdenek.hulbach.cz/wp-content/plugins/social-media-feather/synved-social/image/social/regular/48x48/twitter.png)
![Pošli emailem mail](http://zdenek.hulbach.cz/wp-content/plugins/social-media-feather/synved-social/image/social/regular/48x48/mail.png)