Větrná Jedlová,
vysoká Jedlová,
krásná Jedlová.
Jedlová pod hvězdami,
Jedlová mezi tisíci světel.
Jen se rozhlédni z jejího vrcholu.
Tady netřeba slov.
A tak jen mlčky stůj,
nech si čechrat vlasy větrem
a naslouchej,
jak k tobě hovoří.
Naslouchej šumění stromů,
naslouchej hvězdám nad sebou,
naslouchej sobě.
Uslyšíš,
jak říkáš:
„Tohle za to stojí!“
30. 9. 2000 ve večerních hodinách
