To jsem se takhle jednou vrátil z bezmála týdenního vandru s kamarády, otevřel dveře od bytu a jak jsem tak stál mezi dveřmi, připadal si…
***
Vracím se domů,
naplněn přírodou,
oblohou,
hvězdami…
Byt mě vítá,
zapomenutý
přítel,
tak nějak cizí zdi,
hledí na mě,
jak cizí tváře.
Jakobych byl někde,
kam nepatřím.
Bývali jsme přátelé.
Tak kam zmizel
ten vztah?
Znovu začínáme.
Nové seznámení.
Snad zmizí to
odcizení.
Ale chci to?
