Oskarův den

Někdy prostě byly dny, kdy jsem vykoukl z okna a hned věděl, že vezmu psa, batoh a vyrazim ven. A jeden ze začátků takových dnů jsem pro vás zachytil.

***

Slunce zasvítilo do pokoje a já se probudil. Zazíval jsem, protáhl se, posadil a podíval z okna. Po dlouhých dnech, kdy pršelo, jen se lilo, se na mne dnes z oblohy zase usmívalo slunce.

„Nazdar, Oskare. Rád tě vidím,“ prohodil jsem směrem ke slunci poté, co jsem otevřel okno.

„Já jsem si to myslel,“ dostalo se mi nečekané odpovědi z nebe. Podíval jsem se na slunce a nahodil výraz slimáka, kterému právě narostla ulita a stal se z něj hlemýžď.

„Copak se ti nezdá?“

„Oskare, víš…“ nevěděl jsem, jak bych mu správně řekl, že mi to případá dost uhozené, že si se mnou povídá slunce.

„Vím. Ale z toho si nic nedělej. Mám holt dneska takovou povídavou,“ odhadl správně mé myšlenky.

„To vidím. Teda slyším!“

„Já jsem taky rád, že už tu nejsou ty protivný mraky a můžu si zase svítit, kam chci. Ono mě to taky moc nebaví, bejt furt zalezlej za mrakama a čekat, kde se objeví nějaká trhlina, do níž bych poslal pár paprsků.“

„To se nesmíš jen tak dát.“

„To se ti řekne, nesmíš se dát. Jenže si uvědom, kde jsem já a kde lítaj mraky. S tím já nic nezmůžu.“

„Tak promiň.“

„To nic. Chtěl bych si s nima umět poradit, ale bohužel, no.“

„Hele, hlavně, že zase svítíš!“

„A jak se tak rozhlížím, dneska určitě ještě svítit budu. Široko daleko není žádnej mrak, tak se dneska můžeš těšit na opravdu modrou oblohu.“

„Tak to je bomba. A když na to tak koukám, tak to asi někam vyrazim se trochu projít.“

„Dobrej nápad. Já ale ještě budu muset vysušit cesty. Nezapomeň, že ještě včera pršelo a tak je všude pořád mokro.“

„To je v pohodě. Myslím, že dneska mi ta trocha zbylý vody pod nohama ani vadit nebude.“

„Tak to je dobře. Ono mi to totiž bude chvilku trvat, než zas bude sucho.“

„No nic, Oskare. Já se vyhrabu z pelechu, dám si snídani, zpakuju se a vyrazim. Tak se zatím měj, uvidíme se za chvíli.“

„Tak jo, tak zatím,“ odpověděl mi Oskar. Já jsem udělal přesně, jak jsem řekl. Vylezl jsem z postele a oblékl se. Potom jsem si zabalil do báglíku svačinu, pití, hodil batoh na záda a vyrazil. Na zahradě jsem si ještě vyzvedl psa. Ať se taky projde, když je tak krásně.

Oskarova předpověď vyšla přesně. Ani jeden mráček nezkřížil cestu jeho paprskům a on mi tak po celý den spokojeně svítil nad hlavou z modré oblohy. A mně vůbec nevadilo, že mi občas pod nohama začvachtala voda. Byl prostě příjemný Oskarův den…

Facebooktwittermail

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..