Pápěří

Na křídlech holubích letí sen,
soumrak zakryl celý svět,
zkoušíš chytit do rukou
ten mámivý okřídlený květ.

O hvězdu náhle se zarazí
a k zemi prudce padá,
napráhneš ruce kupředu
a do nich se ti skládá.

Držíš v dlaních to pápěří,
když foukne vítr, tak odletí,
a ráno, až přijde svítání,
zůstanou tu jen prázdné dlaně v objetí.

Holubích křídel mávání
jen lehce šimralo tvou tvář,
v noci jen málokdo uvěří,
co všechno zničí slunce zář.

Facebooktwittermail

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..