Rubrika: Drobné příběhy ze šuplíku

Mám rád tu knihu. Hluboká poklona, Mary W. Shelley. *** Byl ošklivý, byl zrůdný. Stvořen z ničeho chtěl někam patřit. Toužil po přátelství, ale dočkal se jen ran, zloby a odporu. Toužil po lásce, místo toho se naučil jen nenávidět. Chtěl milovat, místo toho byl donucen zabít. Jeho život byl zničen hned při jeho stvoření….

Viděl jsem kometu, jak letí noční oblohou. Byla krásná. Velká, jasná koule s dlouhými stříbrnými vlasy. Bylo hned jasné, proč jí lidé říkávali vlasatice. Zamával jsem jí. Zazdálo se mi, že i ona na mne mává svými zářícími vlasy. Přemýšlel jsem, jak tenhle okamžik zachytit. Muzikant by složil píseň, malíř by ji namaloval, básník by…

Byl jednou jeden pán. Byl už v důchodu. Bydlel v jednom malém bytě o jednom pokoji, jedné kuchyni, jedné koupelně a jednom WC. Nosil stále černý oblek, černý klobouk, černé boty. Ten pán byl naprosto vážný. Nikdy se ničemu nesmál, nikdy se ani nerozčiloval. Žil naprosto jednotvárně. Ráno posnídal jeden rohlík s máslem, který zapil…

Šlápl jsem na minu. Byla čínská. Fungovala až překvapivě dobře. Teď ležím tu i támhle, na cestě i vedle ní. A celým svým tělem přemítám, jestli jsme se tý potvoře nemohl vyhnout…

Dívka vstala, otevřela okno a s úsměvem přivítala krásný slunečný jarní den. Pak si oblékla lehké šaty a šla se podívat do vesnice, jak se proměnila, když přišlo jaro. A vskutku. Vesnice byla úplně jiná, než před pár dny. Všechny keře i stromy rozkvetly, všechno vonělo. Lidé seděli na lavicích před svými domy a kochali…

Bylo to velmi staré město, s mnoha starými domy postavenými v mnoha různých stavebních stylech. Každý den mířilo do města množství turistů dychtivých podívat se na ty krásné památky. Až do onoho osudného dne, kdy po ničivém náletu nezůstal ve městě kámen na kameni…

Bohatý podnikatel zaparkoval své porsche na parkoviště před hotelem. Opodál stojící zloděj se na sporťák zálibně podíval. Vždy bylo jeho snem ukrást nějaké superauto. Zatím kradl jen obyčejné šunky bez pořádného zajištění. Moderní poplašná zařízení pro něj byla nedosažitelná první liga. Kolikrát už se do ní zkoušel dostat. Otevřít zámek, to pro něj nikdy nebyl…

Před řeznictvím sedával pejsek. Objevil se tam jednou ráno. Sednul si a koukal do výlohy na všechny ty salámy, párky, kýty, šunky, buřty a klobásy. Když přišel řezník otevřít a uviděl ho tam tak smutně sedět, přinesl mu zevnitř pár odřezků. Pejsek se na ně hladově vrhnul. Když je sežral, přiběhl k řezníkovi a nechal…

Člověk, který není vtipný, je určen k odstřelu. Koupím si pistoli a zastřelím ho. Né, není to vražda. Je to jen dobrá služba lidstvu.

Charlie byl hlídací pes na statku. I když vlastně vůbec nehlídal. Byl hrozné dobračisko. Každého návštěvníka vždy uvítal radostným štěkotem, celého ho oblízal a chtěl si s ním hrát. Ať to byl poctivec nebo zloděj. Statkář na něj proto byl občas naštvaný. Jako tehdy, když mu někdo v noci ukradl řádně vykrmeného čuníka. To se…

Lovec zacílil na svou kořist. Byl jí dravý pták. Lovec nevnímal jeho krásný vzhled, jeho elegantní let, jeho majestátnost. Myslel jen na to, jak se bude vyjímat mezi ostatními trofejemi. Dravec se ocitl v teleskopickém hledí lovcovi zbraně. Lovec zmáčkl spoušť. První se ozval výstřel. Pak se ozval bolestný křik střeleného ptáka, který se zařízl…

Josef byl poslední z rodu strašidel na zámku Křídlí. Ale nějak se nepovedl. Zatímco z jeho otce, dědy i pradědy měli všichni hrozný strach, o něm vůbec nikdo nevěděl, že existuje. Ať se snažil, jak se snažil, ne a ne někoho vyděsit. Nikdy se nenaučil triky jeho strašidelného rodu: zjevovat se jako mrtvola, shazovat obrazy…

Stál u silnice a stopoval. Nikdo mu ale nezastavil. Všichni kolem něj projížděli ve svých nových i starších autech takovou rychlostí, že si ho snad ani nemohli všimnout. Po nějaké době ho to přestalo bavit. Sedl si na patník, položil hlavu do dlaní a díval se na ty projíždějící auta. Rezignoval. Náhle se v dálce…