Tvůrčí výzva. 52 týdnů, 52 příběhů, každý týden nový. Projekt 52. Dám to? (Vymyslel jsem si na sebe takovou tvůrčí výzvičku, která vzešla z mého předchozího plánu, že bych mohl na youtube dávat novou nahranou povídku každý týden (kterej prostě nevyšel). Tak jsem tomu nastavil nějaký pravidla a tenhle týden začínám. Následujících 52 týdnů budu…
Rubrika: Různé spisy
O holčičce s pastelkami
Ač se to tak třeba někomu nemusí zcela jevit, nepíšu jen temný nebo ujetý nebo melancholický věci, ale sem tam se mi povede napsat i něco pohodovějšího, úsměvnějšího. A to je i tahle krátká povídka. Mám takové tušení, že jsem ji napsal inspirován nějakým článkem, kde psali, že takhle opravdu odletěli rodičové bez dcerušky do…
Daleko na severu stojí dům pod vysokou horou
Povídka vyšla ve sborníku „Adventní kalendář povídek na zimní nečas“ v Nakladatelství Brk v roce 2021. Proto zde bude jen v audiopodobě. Sborník si můžete zakoupit zde: https://www.nakladatelstvibrk.cz/obch…
Porucha
No, to je zase jednou volovina… 🙂
Meteorit
Seděl na verandě a pozoroval oblohu, jako už mnoho večerů předtím. Mnohem raději koukal na hvězdy na nebi než na „hvězdy“ v televizi. Proto byl možná jeden z prvních, kdo si všiml, že jedna z nich spadla. A k jeho velkému překvapení, ohnivá čára, který prosvištěla tmou, zahučela do nedalekého lesa. Sakra, z nebe spadne…
Stopy ve sněhu
Že všechno vždycky musím dusit někde v šuplíku nebo na harddisku, zapomenout na to a pak to náhodou vytáhnout… 🙂 Tohle naštěstí není tak staré, napsáno v září loňského roku, takže sotva půl roku. Je to jen taková jednohubka bez větších ambicí, takže od toho ani nic velkého nečekejte. Jen malý skromný příběh s nádechem…
Záhada starého domu
Tahle povídka patří k těm starším. Vytáhl jsem ji ze šuplíku, pročetl a nakonec se rozhodl ji zveřejnit. Pravda, je slabší, je tam několik logických nesmyslů, ale přepisovat se mi ji nechce. Třeba jednou jo, ten nápad není až tak špatný. Zatím ji ale nechám tak, jak je. Třeba aspoň trochu zaujme…
Sen
Sny jsou zvláštní. Někdy noční můry, někdy nádherné. Většinou si ale nepamatujeme, co se nám zdálo. A většinou ani neumíme své sny ovlivnit. Každopádně úvodních pár slov vlastně nemá s obsahem povídky zase až tolik společného. Jen jsem vás potřeboval trošku zmást, než se vrhnete na čtení. Páč následující povídka ze šuplíku vytažená je tak…
Příběh dvou zapomenutých duší
Tak jsem zase vytáhl něco ze šuplíku, jednu starší povídku. Nebudu se moc rozepisovat, snad jen, že ji věnuji všem hradním pánům, paním a dívkám, ať smutek z jejích tváří se nakonec vytratí. Přepsáno v lednu 2024.
O vypadlé stránce
Tak každý z nás občas děláme nehorázné kraviny. No a já jsem taky jednu udělal. Napsal jsem v práci jednu kraťounkou povídku, která se odehrává u mě v práci. Hrůza. Psát povídky ze svého pracoviště… 🙂
Dialog o míči
Kdysi jsem napsal takovej kratší dialog dvou pánů v parku. Má to sice formu scénáře, ale protože je to zatím jediné dílko podobného charakteru, tak tomu (třeba jenom zatím) nebudu zakládat zvláštní rubriku a nechám to v různých spisech. No a trochu si pohrávám s myšlenkou, vdechnout tomuto dialogu život. Tak uvidíme, jestli z toho…
Marie
Tak po dlouhé době zbrusu nová povídka, napsaná během jednoho dne s datem 25. 5. 2009. Co víc dodávat? Nic. Tak si ji přečtěte, chcete-li 😉
Bludný Holanďan
Pokus o sci-fi povídku. Nemůžu říct, že by se mi zrovna nějak povedl, ale proč by měl ležet v šuplíku, když může ležet u mě na webu jako odstrašující příklad toho, jak se sci-fi povídky nepíšou… 🙂
Pokoj
Tahle povídka má neoficiální podtitul „cvičení z přímé řeči“, takže nic velkého za ní nečekejte. Jen haldu krátkých keců a zbytečných debat jedné zbytečné partičky v jednom zbytečném pokoji…
V noci se vraždí
Povídka o naprosto běžné vraždě za jedné noci. Žádnej zázrak, ale třeba se bude někomu líbit.